Často kladené otázky
Může mít příznaky CCD i mladší pes než uvádíte?
Ano, ale je nepravděpodobné, že se jedná o CCD. Existuje však mnoho chorob s podobnými příznaky a určitě doporučujeme ihned navštívit veterináře.
Může být CCD provázena epileptickými záchvaty?
Ano, pokud se ve vysokém věku psa spolu s příznaky CCD objeví i křeče, je pravděpodobné, že se jedná o další, byť ne příliš častý, příznak CCD. V takovém případě doporučujeme doplnit terapii o antiepileptika. Jelikož ale mohou existovat i jiné příčiny vzniku křečí, je nezbytné nechat předem vašeho psa vyšetřit u veterináře.
Jaký je důvod, že se problematika CCD stala aktuální až nyní?
Problematika CCD není samozřejmě nijak nová, jen se dlouhodobě zlepšuje péče o naše psy a to jak veterinární, tak i chovatelská a značně se zlepšila kvalita krmiv. Proto se dnes dožívá vysokého věku mnohem více psů než dříve a častější je i výskyt CCD. Dalším, i když spíše vedlejším důvodem je fakt, že podobnost mezi CCD a Alzheimerovou chorobou je tak úzká, že se pes stal modelovým zvířetem pro lidskou medicínu. To akcelerovalo výzkum a přineslo i řadu výsledků.
Kdy je nejlepší začít s preventivními kroky proti CCD?
Chtělo by se říci co nejdříve, ale u psů mladých a nižšího středního věku je to zbytečné. Optimální začátek je okolo 8 let u velkých plemen (u obřích i dříve) a 10-12 let u psů malých a trpasličích. Z hlediska “léků” postačí přechod na krmivo pro seniory, tím by to ale skončit nemělo. Důležité je také zaměřit se na udržování duševní kondice psa (více v kapitole prevence a léčba).
Co dělat, když je můj pes v posledním, již neléčitelném stádiu?
Pokud je CCD plně rozvinutá, je obtížné až nemožné psovi pomoci. My svým klientům zpravidla podrobně vylíčíme, co je čeká a varujeme je před chybami, které majitelé psů s CCD často dělají. Také je začneme připravovat, že budou v brzké době muset udělat velmi obtížné rozhodnutí. Terapii majitelům nerozmlouváme, jen je varujeme, aby nečekali zázraky.
Přečetla jsem informace na těchto stránkách a myslím si, že pes mého kamaráda má pokročilou CCD. Přestože už je ze všeho vyčerpaný, nechce nic řešit s tím, že tu pes byl 16 let pro něj, tak mu to musí vrátit. Lze mu nějak pomoci?
To je obtížné. Pes je jeho dlouholetý parťák a má k němu jistě silnou citovou vazbu. Nejlepší cestou je upozornit kamaráda na existenci CCD, dát mu k dispozici informace (třeba tyto stránky) a pokusit se mu opatrně vysvětlit, že jeho oběť možná nemá smysl. Mějte však na paměti, že vaše hodnocení může být mylné, každý starý pes nemusí mít CCD a také, že jednání s majiteli psů s CCD musí být vedena velmi citlivě. Je-li to možné, nasměrujte ho spíše na nějakého odborníka.
Prevence CCD jen oddálí, nebo když se začne včas, tak pes nikdy CCD mít nemusí? Platí pravidlo, že úplně každý pes pokud se dožije vysokého věku někdy CCD onemocní?
Stejně jako u lidí je rozvoj CCD individuální. Teoreticky se jednou objevit musí, jen se toho pes nemusí dožít. Měli jsme v ordinaci psa starého 16,5 roku a měl jen velmi mírné příznaky, ale jsme přesvědčeni, že v dalších letech se příznaky prohloubí. U jiných psů jsou viditelné příznaky již po roku třináctém a v patnácti je už nemoc pokročilá. Prevencí CCD lze oddálit a to i významně, ale stárnutí zcela zastavit nelze.
